Pros ‚n‘ Cons

Ostravská alternativně rocková kapela Outsiders tento pátek 16.9. vydává a zároveň křtí své dlouho připravované a stejně dlouhou dobu očekávané album plné protikladů. Jeho jméno zní „Pros ‘n’ Cons” (neboli „Klady a zápory“ či „Pro a proti“) a jak jistě víte, na jeho tvorbě se podílela i má maličkost. Rozhodl jsem se tedy věnovat tomuto CD a dni jeho křtu pár řádků, ba dokonce i odstavců.

Deska Pros 'n' Cons přicházela na svět více jak dva roky a tento pátek konečně dojde k pomyslnému přestřižení pupeční šňůry. Přijde mi to jako nedávno, co jsem ve zkušebně poprvé slyšel melancholicky laděnou pecku s názvem „Friend“, která je fanouškům a návštěvníkům koncertů již poměrně dost známá. Tato píseň tedy byla jedna z prvních, kterou „sideři“ na „P’n’C” složili. Během uplynulých dvou let kapela krom skládání nových písní také pilovala svůj repertoár a sbírala zkušenosti na pódiích klubů a menších festivalů. V oficiální tiskové zprávě se brzy (krom jiného) dočtete, že Pros 'n' Cons je deska inspirovaná právě již zmíněnými protiklady. „Naše kapela si s protiklady odjakživa pohrává, již na albu Out Of Sight z roku 2007 se objevily energické kytarové pecky i procítěné klavírní balady, skladby na první poslech i náročnější experimenty, živé nástroje i elektronické zvuky, pozitivní i temnější nálada. To vše posouváme na albu Pros 'n' Cons dál.“ Pro Outsiders jsou tedy protipóly způsobem, jak vnést do hudby pestrost a překvapení. Vše nakonec stmeluje hlas zpěvačky Kiki.

Mezi další význačné protipóly alba lze zařadit jazykovou interpretaci hudebních textů. Na zadní straně pohledného obalu (který je už sám o sobě plný protikladů) totiž najdeme dvě části – českou Pros a anglickou Cons. Jak jistě tušíte, v té první jsou písně česky a v té druhé anglicky psané. Každá je po šesti písních a kapela se tak již nepřiklání ani k jednomu jazyku. Česká a anglická část spolu o posluchačovo ucho nesoupeří, naopak, navzájem se doplňují, koexistují. V každé lze najít rytmické songy, plné řízných kytarových podkresů a zapamatovatelných melodií, tracky s experimentálnějším hudebním přístupem, ale také písně „tiché“, melancholií oplývající, s krásnými klavírními a houslovými motivy, které chytnou nejedno posluchačovo srdce. Další protiklad shledávám právě v těchto střídajících se náladách, které vrcholí jak jinak než na konci dvanáctipatrového seznamu skladeb, kdy z monumentálního hudebního zážitku titulní písně pulzující v  devíti dobách plynule přejdeme do poslední „třešničky na dortu“ s příznačným názvem „Quiet“. Původně jsem zde chtěl vypsat názvy svých favoritů, ale když jsem tak desku procházel, došlo mi, že bych musel vypsat prakticky celý playlist (což také udělám níže), takže by to nemělo příliš velký smysl, i když některým stopám samozřejmě dávám trošku větší přednost.

Posledním protikladem, kterému se v tomto článku chci věnovat, je protiklad zpěvu a jakési formy recitace. Ano, hádáte správně, nyní tedy docházím k hlavnímu (nikoliv však jedinému) bodu mé práce na této desce. Jak jste již mohli číst dříve, na „P’n’C” jsem napsal hudbu i text k poslední písni české části, k písni s názvem „Fragmenty“. Samozřejmě, že hudební party prošly skrze šikovné prsty a nástroje jednotlivých hudebníků, kteří si je upravili dle sluchu svého, a celá píseň se tak stala zvláštním poetickým splynutím několika tvůrčích přístupů. Bylo to vůbec poprvé, co jsem skládal pro živý šestičlenný organismus, a musím říci, že se jednalo o zajímavou zkušenost. Fragmenty jsou tedy i mou první, zcela živě hranou a nahranou písní, a krátce po křtu alba ji zvlášť zveřejním i na tomto webu. Nyní jen prozradím, že se skladba řadí k těm pomalejším, přelívá se v ní melancholie stejně chladná jako ta zasněžená planina, na níž se část jejího děje odehrává, ale i určitá forma smíření a radosti z prozření, podobně jako z prvních paprsků slunce přicházejícího jara, jenž svou září zcela mění kontrast ještě nedávno sivých krajin.

Miluji piáno a miluji housle, a když kapela disponuje skvělým pianistou a takřka virtuózní houslistkou, pak z mého skladatelského hlediska není pochyb o tom, na jakých nástrojích bude píseň založena. Samozřejmě, že musím zmínit i „vypravěčsky“ laděnou basu vždy Veselého basáka Happyho. Navíc se například jedná i o jedinou skladbu na albu, ve které bubeník Mike používá metličky, a tak i během zkoušení ve zkušebně lze vychutnat výsledek vaření rytmického šéfkuchaře.

Na desce krom mého přispění najdete další dva hosty, a to zpěvačku Zuzku Batkovou z kapely Teasers, která se v několika písních postarala o druhé hlasy a doprovodné vokály, a zpěváka Mata Vašíčka z další neméně zajímavé ostravské kapely The Tapes, kteří se také na křtu objeví jakožto hosté a předkapela. O mastering desky se postaral Petr Moczek, mimo jiné znám z kapel Kuličky štěstí či Vladimír Cirkus.

Onen akt křtění, respektive celou páteční akci opět hezky popisuje oficiální tisková zpráva: Křest alba Pros 'n' Cons proběhne v pátek 16. září 2011 v klubu Barrák. Ten fungoval až do léta 2011 pod názvem Prostor-Tančírna a vždy patřil k nejoblíbenějším ostravským klubům. V létě prošel rozsáhlou rekonstrukcí a od září je opět připraven pro hudební smršť. Mike vysvětluje, proč si Outsiders vybrali pro křest nového CD právě Barrák: „Na křtu chceme naše publikum doslova zvednout ze židle a prostory tohoto klubu jsou na to ideální. Majitel klubu navíc slibuje nejlepší zvuk v Ostravě“. Desku lze zakoupit buďto přímo na místě společně se vstupenkou (vstupenka s CD 150 Kč, bez CD 50Kč), nebo na e-shopu www.ceske-kapely.cz.

Na konec tohoto článku tedy nezbývá než vás na křest alba plného protikladů srdečně pozvat. Zde najdete pozvánku na sociální síti Facebook a již na začátku příspěvku jste mohli spatřit oficiální plakát akce. Na úplný konec pak dodám, že na návštěvníky koncertu bude možná čekat malé překvapení 😉