Stopařka

Stopařka je onou druhou sérií, jež byla premiérově prezentována na vernisáži k mé první výstavě s názvem „Portréty: Půvab a Rozličnost“.

Člověk projíždí životem, někdo řídí, jiný se jen veze, ale všichni za sebou zanecháváme jakési stopy, ať už ty metaforické či materiální. Také si s sebou neustále neseme stopy těch druhých, někdo na svých bedrech a někdo zase třeba na lopatce 🙂 Některé člověka nutně tíží, jiné svolně vláčí a další zase udávají směr. Někdo se za nimi neustále otáčí, jiný je následuje… Je vám nejspíše zřejmé, že v případě této série však myslím výše napsané s určitou humornou nadsázkou, jelikož naše "Stopařka" s sebou, respektive na sobě, nosí spíše malé zvířecí tlapky než jakési tíživé „stopy osudu“, což jsem se pokusil v této sérii poněkud esteticky využít.

Od vernisáže již uběhlo pár týdnů a expozice v Bohumínské knihovně K3 se tak nezadržitelně blíží ke svému konci. Součástí této výstavy jsou také tři zcela nové fotografie s Luckou, přičemž celá tato série byla poprvé prezentována na vernisáži 8. 2. ve formě prezentace. Stejně jako mé předchozí portréty „Grácie“ i tyto vznikly ve zcela rekordním čase – fotili jsme je totiž ještě dva dny před samotnou instalací výstavy tak, aby svým zpracováním ladily s výše zmíněnou Grácií, ale aby byly zároveň i dostatečně jiné, rozličné.

Mé díky si zaslouží pózující Lucka za to, že sebrala odvahu a prošla si svou první fotografickou zkušeností a samozřejmě má Lenička za asistenci a opět za neméně skvělé foukání.