Bára

Koncem června jsem konečně nalezl prostor a energii se opět po nějakém čase věnovat své volné tvorbě. Slunce žhnulo a mraky si ten den usmyslely, že mu v tom nebudou příliš bránit. Výsledkem byl skutečně letní a natolik slunečný den, že čtyři z pěti fotografů by raději fotili v interiéru. Rozhodli jsme se tedy s celým týmem schovat do příjemného stínu lesa, kde jsme při té příležitosti nafotili portréty s herečkou Bárou.

Jistě jste nadsázku obsaženou v perexu tohoto článku lehce rozeznali. Focení portrétů je totiž v mém případě poměrně organizovaný a předem plánovaný proces, ať už se jedná o výběr vhodné modelky, přes líčení, koordinaci celého týmu, sledování počasí až po výběr lokace. Nicméně představa spontánního focení uprostřed lesa mi přišla pro začátek tohoto článku jaksi romantičtější. Jak často však při toulkách lesem potkáte profesionálně nalíčenou modelku oděnou ve večerních šatech a s kufrem plným oblečení? 🙂

Bára Kocmánková je původem ostravská herečka, kterou divadlo učarovalo již v dětských letech. Při vánoční besídce, kde po boku Ferdy mravence ztvárnila mravenčí samičku, rázem pochopila, že ji herectví opravdu baví. Svou hereckou vášeň tak dále rozvíjela na gymnáziu v improvizačním souboru, až nakonec po krátkém intermezzu na Ostravské univerzitě začala studovat Hudebně-dramatický obor na Zlínské VOŠ. Následně v Baťově městě získala angažmá v divadlech Malá scéna Zlín či Městské divadlo Zlín. Současně hostovala ve slovenském divadle Oproti, Jihočeském divadle a také spolupracovala s českými a zahraničními studenty filmu. Na nějakou dobu však vyměnila divadelní prkna za život v zahraničí, konkrétně v Americe a v Anglii. Teď se po několika letech opět vrátila do rodné Ostravy, kde mimo jiné spolupracuje s ostravskou Starou arénou a nyní nafotila sérii poeticky laděných lesních portrétů s jedním místním nejmenovaným fotografem.

Možná právě ona první role také zapříčila její psychickou odolnost vůči mravencům či klíšťatům, a tak jí různé polehávání v houští lesa nedělalo při focení sebemenší problémy. Ostatně na své si prý nakonec přišlo pouze jedno malé klíště a pár ovád, což není vzhledem k délce focení až tak špatný výsledek.

Make-up je opět dílem talentované vizážistky Moniky Meow Moreau, jejíž umělecké jméno si vždy musím zkopírovat z Facebooku, jelikož mi dělá problém jej i vyslovit, natož zapamatovat. Lépe se určitě pamatuje název jejího salónu Visage de l'art. Při focení mi poprvé asistovala má kamarádka Kateřina a nutno poznamenat, že se této role zhostila velmi dobře. Všem třem holkám samozřejmě děkuji za spolupráci.

Pokud se Vám fotografie líbí, nezapomeňte se připojit k mé Facebook stránce, Google+, či profilu na Instagramu. Stále hledám nové a fotogenické tváře na focení zdarma! Máte-li tedy zájem o podobný styl fotek, neváhejte mě kontaktovat prostřednictvím této stránky.