Tři premiéry ve třech měsících existence Divadla Mír. Docela slušné. Tou třetí a zároveň poslední v nynější divadelní sezóně byla premiéra inscenace dramatičky Yasminy Rezy a zároveň režijní debut Dušana Urbana (herce Divadla Petra Bezruče) s názvem Bůh masakru. No jo, ale co já a portrétní tvorba?!
Dva manželské páry řeší v obývacím pokoji hádku svých dětí, z nichž jedno utrpělo po úderu klackem zranění v obličeji. Pavla Gajdošíková (Divadlo Petra Bezruče) a Josefa Kaluža (Komorní scéna Aréna) versus Ondřej Brett (Divadlo Petra Bezruče) a Kateřina Vainarová (Národní divadlo moravskoslezské). Původně přátelská a smířlivá atmosféra se postupně mění v exkurz do podstaty vztahů obou párů i duší samotných. V jejich temných zákoutích pak divák zjišťuje, že pod každou pokličkou to už nějakou dobu vře a je jen otázkou času, kdy hrnec přeteče. Vytáhněte ručníky a fén. Nálady se přelévají, není jasné, kdo je nepřítel, kdo spojenec, kdo má pravdu a kdo chce dosáhnout jakého cíle. Jasné je jen jedno – společenské konvence postupně mizí společně se slušností a na konci zbyde všem zúčastněným snad jen jedno společné – pocit neštěstí.
Výstava fotografií v Divadle Mír
Po mém posledním příchodu do Míru jsem byl velice mile překvapen. Albert totiž nechal po zdech foyer vylepit a zarámovat některé mé fotky ve velkém formátu. Vznikla tedy jakási stálá expozice snímků z představení, která se bude postupně rozšiřovat. Návštěvníci tak mohou před představením nebo během přestávky např. se sklenkou vína v ruce shlédnout vybrané fotky z již proběhlých inscenací, a to je fajn!
A kdy budou nové portréty?
Vám, co můj web a Facebook sledujete pravidelně, by se tento rok mohlo docela oprávněně zdát, že jsem snad portrétní fotografii pověsil na stativ a začal se věnovat především divadlu. Rád Vás vyvedu z omylu, i když vlastně jen napůl. Už více jak dva měsíce mám totiž nafocené (myslím si skromně, že docela působivé) portréty v zajímavém prostředí s jednou z mých nejoblíbenějších modelek/umělkyň/kamarádek. Bohužel jsem právě díky divadlu, krásnému počasí ale také určitým zvratům v osobním životě nenašel čas na jejich finalizaci. Stydím se. Věřte, že i já začal v posledních měsících tak trochu věřit v Boha masakru (povšimněte si nenápadného leč nápaditého oslího můstku s původním tématem tohoto článku).
Divadelní sezóna nám však končí a já se již postupně opět vrhám na portréty. No vážně! Zároveň chystáme další focení ve velice zajímavých prostorech, po kterých jsem pokukoval už delší dobu (a pokukuji po nich každý den cestou z práce). Zatím jen prozradím, že budova, ve které budeme fotit je známá snad všem Ostravanům, ale zároveň věřím, že většina vůbec netuší, jak vypadá uvnitř, jelikož je již dlouhou dobu veřejnosti nepřístupná. Takže nemějte obavy, bude se na co dívat a pokud ne, tak jděte ven, tak se určitě také najde spoustu krásy.
Zatím si můžete prohlédnout fotky z představení a premiéry Boha masakru. Repríza bude v Divadle Mír k vidění až po letní pauze. Všem přeji hezký začátek léta, brzy se ozvu s novou portrétní fotosérií.
Fotogalerie
[Z důvodu většího rozlišení fotek doporučuji před prohlížením stisknout klávesu F11]
