Tváře Jany

Milá, nespoutaná, usměvavá, bezprostřední, lehce bláznivá, ale i (od)vážná či zasněná avšak vždy profesionální. I takové jsou Janiny tváře v této sérii fotek, zasazené do přírody okolo Jistebnických rybníků.

Jana Ondrušková, absolventka Janáčkovy konzervatoře nyní působí jako herečka v Těšínském divadle, dále hostuje v ostravském Divadle loutek a má za sebou například také účinkování v Národním divadle moravskoslezském. Krom divadelního pódia jí však není cizí ani pódium koncertní, zpívá totiž v jazzovém vokálně-instrumentálním seskupení Voctail jakožto 1. alt.

Vždy mě potěší, když slečna sama při focení navrhne nějaké „akčnější“ místo v okolí, do kterého bych jí osobně sám nenutil, a to je právě případ Janči. Skočit v šatech a bez bot do potůčku, s teplotou odpovídající začínajícímu září, jenž protíná jeden z lesů nedaleko Polanky, byl z části nápad Jany. Avšak možná právě díky jejímu zaměstnaní, působí na fotkách natolik přirozeně, že běžný pozorovatel snad ani nepozná, které fotografie ze série jsou vlastně inscenované a které jsou čisté momentky. Těší mě, když při fotografování panuje natolik uvolněná a příjemná atmosféra a když focená slečna dokáže okamžitě nahodit právě ten pohled a právě tu pózu, o kterou mi v daný okamžik jde. Krom toho, že tato série zobrazuje několik tváří herečky Jany, zachycuje také atmosféru možná jednoho z posledních letních dnů tohoto roku až do jeho setmění. Mé díky si samozřejmě již klasicky zaslouží i má asistující Lenička 😉

V následujících týdnech opět vyměním portréty za fotky čistě přírodní, konkrétně za potůčky a vodopády Bílé Opavy pod Pradědem – více v následujícím článku.